Afghánci se uprostřed amerických sankcí obracejí ke kryptoměnám
Americké sankce, krachující banky a zastavení zahraniční pomoci a peněžních převodů od převzetí moci Talibanem zanechaly afghánskou ekonomiku v troskách. Na pomoc přicházejí kryptoměny.
Poté, co v srpnu loňského roku Taliban převzal moc, zůstal dvaadvacetiletý Farhan Hotak z provincie Zábul v jižním Afghánistánu bez peněz.
Jediným zdrojem příjmů pana Hotaka se staly několik set dolarů v bitcoinech ve virtuální peněžence. Poté, co je proměnil v tradiční měnu, se Hotakovi podařilo uprchnout s desetičlennou rodinou do Pákistánu.
„Po převzetí moci Tálibánem se kryptoměny šířily Afghánistánem jako požár,“ řekl. „Neexistuje téměř žádný jiný způsob, jak získat peníze.“
Pan Hotak a jeho přátelé používají P2P kryptoměnovou burzu Binance, která jim umožňuje nakupovat a prodávat mince přímo s ostatními uživateli na platformě. Pan Hotak našel dočasné útočiště v Pákistánu, kde znovu obchoduje s Bitcoinem a Etherem a nyní znovu cestuje po Afghánistánu, vloguje a učí lidi o kryptoměnách – digitálních penězích bez fyzické formy, které by mohly mít hodnotu.
Fanoušci kryptoměn tvrdí, že jsou budoucností peněz a že se lidé nebudou muset spoléhat na banky. A v Afghánistánu přestaly fungovat banky, což způsobilo, že se lidé obracejí ke kryptoměnám nejen kvůli obchodování, ale i kvůli přežití.
Data z Google Trends ukazují, že v červenci těsně před převzetím Kábulu se v Afghánistánu zvýšilo vyhledávání slov „bitcoin“ a „kryptoměna“, zatímco Afghánci stáli fronty před bankami v marných pokusech vybrat si hotovost.
Po převzetí moci Talibanem v srpnu 2021 prudce vzrostlo používání kryptoměn. Datová firma Chainalysis loni umístila Afghánistán na 20. místě ze 154 zemí, které hodnotila z hlediska přijetí kryptoměn.
Jen o rok dříve, v roce 2020, společnost považovala přítomnost kryptoměn v Afghánistánu za tak minimální, že jej ze svého žebříčku zcela vyloučila.
Podle Sanzara Kakara, afghánského Američana, který v roce 2019 vytvořil aplikaci HesabPay, která pomáhá Afgháncům převádět peníze pomocí kryptoměn, je „kryptorevoluce“ v zemi výsledkem amerických sankcí proti Talibanu a skupině Hakkání, které jsou nyní u moci.
Sankce znamenaly, že transakce s afghánským bankami byly prakticky zastaveny. USA zabavily aktiva afghánské centrální banky v hodnotě 14,1 miliardy liber (5,4 miliardy liber) a ukončily převody americké měny. Společnosti v Polsku a Francii, které měly smlouvy na tisk afghánské měny, ukončily dodávky.
Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci, známá jako systém SWIFT, která je základem mezinárodních finančních transakcí, pozastavila veškeré služby v Afghánistánu.
Následná krize likvidity znamenala, že komerční banky nemohly půjčovat peníze a drobní zákazníci si nemohli z bank vybrat vlastní peníze.
Afghánistán, jehož ekonomika již byla zničena válkou, s 801,3 bilionu HDP pocházejícím ze zahraniční pomoci a od dárců, se ocitl na pokraji kolapsu.
„Kyptoměny používáme k řešení problému, kdy 22,8 milionu Afghánců pochoduje naproti hladovění, včetně milionu dětí, které by mohly tuto zimu zemřít hlady,“ řekl pan Kakar.
Aplikace jako HesabPay pana Kakara umožňuje okamžité převody finančních prostředků z jednoho telefonu do druhého, aniž by došlo k kontaktu s bankami, afghánskou vládou nebo Talibanem. Během tří měsíců od svého spuštění měla aplikace přes 2,1 milionu transakcí a 380 000 aktivních uživatelů.
Humanitární organizace si také v Afghánistánu všimly potenciálu kryptoměn.
V roce 2013 založila Roya Mahboob Digital Citizen Fund, nevládní organizaci, která se zabývá výukou počítačového programování a finanční gramotnosti mladých afghánských žen. Organizace měla 11 IT center pouze pro ženy v Herátu a další dvě v Kábulu, kde se 16 000 žen učilo všemu od softwaru pro Windows až po robotiku.
Po převzetí moci Talibanem se skupina znovu zaměřila na poskytování školení v oblasti kryptoměn mladým ženám prostřednictvím videohovorů na Zoomu.
Fond digitálního občanství také začal posílat peníze afghánským rodinám prostřednictvím kryptoměn, aby jim pomohl zajistit jídlo a bydlení a v některých případech i dostat se ze země.
„Kryptoměny byly pro Afghánistán v posledních šesti měsících klíčové. Všichni mluví o obchodování. Došlo to do bodu, kdy jsem nastoupila do letadla do Kábulu a lidé mluvili o Dogecoinu a Bitcoinu,“ řekla paní Mahboobová BBC.
V Afghánistánu získávají na popularitě tzv. „stablecoiny“, virtuální mince vázané na americký dolar, čímž se eliminuje volatilita obvykle spojená s kryptoměnami. Příjemci pak stablecoiny na měnových směnárnách převádějí na místní měnu.
Mohou být také zaslány přímo příjemcům, bez nutnosti bankovního účtu.
Existují však překážky, které průměrnému Afghánci ztěžují přístup ke kryptoměnám.
Přístup k internetu sice roste, ale zůstává nízký. Podle serveru DataReportal.com bylo v lednu 2021 v Afghánistánu 8,64 milionu uživatelů internetu.
Dalším závažným problémem je nespolehlivá elektřina, protože výpadky proudu jsou běžné. Noví vládci Tálibánu v zemi byli obviněni z neplacení dodavatelů elektřiny ve Střední Asii. A kvůli paralyzovanému bankovnímu systému nemá mnoho Afghánců prostředky na to, aby si zaplatili účty za elektřinu.
Vzdělání je v oblasti kryptoměn také klíčové. Pan Hotak uvedl, že našel spolehlivé online komunity na Telegramu, WhatsAppu a Facebooku, které mu poskytují obchodní tipy a nabízejí mu fundované obchodní rady. Na internetu se ale také snadno najde spousta dezinformací o kryptoměnách.
Navzdory strmé křivce učení a několika překážkám vstupu je v Afghánistánu používání kryptoměn vnímáno jako zlepšení stávajícího stavu.
Kryptoměny ale nejsou zázračným lékem, řekl Nigel Pont, hlavní poradce společnosti HesabPay. Uvolnění omezení uvalených na finanční situaci Afghánistánu je podle něj klíčové pro zmírnění rostoucí chudoby.
„Jsou to selhání tradičního centralizovaného fiatového systému, která Afghánistán sužuje hlady.“
V únoru americký prezident Joe Biden podepsal výkonný příkaz, kterým se zmrazené afghánské finanční prostředky ve výši 14,7 miliardy dolarů rozdělují mezi pomoc Afghánistánu a pomoc americkým obětem útoků z 11. září, které v roce 2010 zažalovaly Tálibán a al-Káidu za jejich roli v útoku.
- Afghánská ekonomika je v krizi po převzetí moci Talibanem
- Boj za záchranu hladovějících dětí v Afghánistánu
Ačkoli se zprávy uváděly, že administrativa směřuje druhou polovinu zmrazených afghánských devizových rezerv humanitárním skupinám, výkonné nařízení nespecifikuje, jak budou peníze uvolněny, a to zůstává nejasné.
Většina lidí v Afghánistánu stále čeká na likviditu a podporu v nezaměstnanosti a Organizace spojených národů varovala, že by se země do poloviny roku 2022 mohla přiblížit „téměř všeobecné“ míře chudoby 97%. Miliony lidí v zemi zůstávají na pokraji hladomoru.
„Chceme, aby byly zrušeny americké sankce, abychom mohli obchodovat a vídat se s našimi rodinami ze zahraničí. Chceme, aby zmrazené finanční prostředky byly vráceny rodinám v Afghánistánu,“ řekl pan Hotak.